Jak dítěti pomoct překonat strach a najít odvahu

Pomozte dítěti překonat strach a dodat odvahu, když se bojí

Bubák pod postelí nebo jen obyčejná klouzačka? Věcí, kterých se malé děti bojí, je poměrně mnoho. Jak jim tedy pomoct, aby své strachy zvládaly lépe. A co naopak nikdy nedělat?

Každý se občas něčeho bojíme, děti pak samozřejmě nejsou výjimkou. V prvních letech života se děti často bojí věcí, které si zatím nedovedou vysvětlit. Takové strachy pak časem odeznívají, když zjistí, že situace vlastně nijak děsivé nejsou. Těmto strachům se říká nepodmíněné. A pak tu máme ještě podmíněné strachy, které bývají způsobené výchovou. A to jak příliš tvrdou, tak i tou, kdy se snažíte děti od strachu až příliš chránit a nepřipouštíte jejich samostatnost. Strach je ve zdravé míře evoluční výhoda, díky které můžeme fungovat, vyrůstání bez něho tak není úplně možné. Jen je důležité, aby nepřerostl přes hlavu a děti (i vy) se s ním naučily pracovat.  

Pomozte dětem překonat strach

Pomozte dětem překonat dětské strachy (Foto archiv: Freepik.com)

Hecování a srovnávání se raději vyhněte

„Ale no tak, vždyť už seš velkej kluk, to zvládneš.“ „Přece by ses nebála, koukej, zvládla to i mladší holčička.“ Možná máte pocit, že to jsou slova podpory, ale naopak dítě zaženou do kouta. A i když objektivně není důvod se bát, tímhle je nepřesvědčíte. Zkuste si sami vzpomenout, čeho se bojíte. Skočili byste z fleku z letadla, i když víte, že je to vlastně bezpečný sport? Věk na to přece máte. Pokud se budete snažit strach zlehčit a dítě vyhecovat, nejspíš docílíte jen toho, že se šprajcne a nehnete s ním už vůbec.

Dopřejte dítěti dost času

Místo hecování se dítěte zeptejte, proč se bojí. Pocit důvěry, kdy se vám může svěřit, oceníte i v pozdějším věku, protože ty děti, které nenaučíte, že je bezpečné se vám svěřit, pak budou místo svěřování průšvihu raději zatloukat. Proto nikdy nezesměšňujte nebo nezlehčujte to, když se vám s něčím svěří. Pokud se na to ještě necítí, neznamená to nutně žádné selhání. Příště to může být už lepší.

Dejte dítěti prostor a důvěru

Některé strachy se lépe překonávají, když na ně jdete společně. Zeptejte se dítka, jak byste mu mohli pomoct, aby jeho strach zeslábl. A nechte ho na otázku odpovědět, pokud hned přijdete sami s nějakým řešením, nemusíte se trefit do toho, co dítě nejvíc tíží. A také si zaděláváte na to, že bude méně samostatné. Vzpomeňte si sami, jak jsou nevyžádané rady nepříjemné. Podpořte ho tím, že mu řeknete, že to nevadí. A že víte, že to zvládne, až se na to bude cítit. S důvěrou totiž sílí odvaha i odhodlání.

TIP: Přečtěte si také 10 tipů, jak vést děti k samostatnosti.

Netlačte to na sílu

Chápeme, že je k naštvání, když se vydáte na hřiště nebo třeba do bazénu, abyste si udělali hezké odpoledne, a dítě nic z nabízených aktivit nechce dělat, protože se bojí. Rozhodně ani jednomu z vás nepomůže vyčítání, že to jste sem nemuseli chodit, nebo že jste to nemuseli platit, když se odmítá sklouznout nebo jít do vody. Výčitkami a nátlakem znechutíte dítě to zkusit třeba příště, až bude o něco starší. A sebe pravděpodobně vyčerpáte a znechutíte taky.

Nechraňte dítě před strachem za každou cenu

Jak jsme naznačili v úvodu, element strachu z výchovy nemůžete odstranit. Místo přehnaného soucitu, který v dítěti může vzbudit dojem nekompetence a slabosti, ho nechte klidně v malých dávkách strachu vystavovat. Protože pokud byste ustupovali čím dál víc, strach se bude jen prohlubovat. Jen musíte odhadnout tu míru, aby si s tím dítě zvládlo poradit a nezaseklo se. U malých dětí může pomoct, když jim s překonáváním strachu pomůže třeba oblíbený plyšák.

Jděte příkladem

Děti se učí nápodobou. Proto svoje strachy a selhání zkuste do dítěte neprojektovat a ukažte mu, že to nic není. Samozřejmě na dětskou klouzačku ideálně nechoďte, ale třeba v bazénu skočte do vody první. Případně se pak zeptejte, jestli by pomohlo, kdybyste se mohli držet za ruce a skočit společně.

Nepodsouvejte mu strachy

A ještě bychom závěrem chtěli připomenout, abyste se strachy nevědomky nepřikládali do kotle. Protože pokud třeba víte, že se vaše dítě bojí psů a zeptáte se ho, jestli kolem něj raději nechce projet v kočárku, podsunujete mu, že vlastně je čeho se bát.